Brána II

Dneska jsme se Zákořem pro změnu vyrazili na Petráčskou Bránu. Celou cestu jsme trnuli jak to vlastně s šutrama bude - suchý/mokrý/zechcaný komplet......Člověk nikdy neví. Spolehnout se na předpověď nelze, musí se prostě vyrazit a riskovat.... Ještě po cestě od parkoviště se mi zdá, že to bude durchumdurch, ale hned jak zahlídnu hranu Masakru, je jasno, že něco lízt pude....je totiž suchá.

 Dneska jsem měl v plánu pozkoušet Železnou Lady 8A. Rovnou se tam hrnu i když vim, že první krok je pro malýho trochu na krev. Na rozlez zkoušim vypečenej výlez, kterej tentokrát vlastně moc pečenej není, protože na boulích je led. Nakonec se ale nějak dokážu na šutr vyplazit a můžu zahájit kódování prvního kroku. Logicky mi vychází, že na dolet do plosky za hranou musim dát pravou patu a levou se odrazit od stupu. Nejdřív mi chybí 20, za chvíli 10 za půl hodinky 5 a asi za hodinu, kdy už začínám bejt na sračky plosku dokážu tečovat. V podstatě bych jí i udržel, kdyby mi pokaždý nespadla ta pata. Hm hm. Co s tim? Snažim se nic nevzdávat a urputně sebou zmítám další asi hodinu až už fakt nemůžu a musim dát trochu rest. Pro jistotu si pustim videjko jak že se to vlastně dělá a koukám, Magnus se od žádnýho stupu levou neodráží. Má sice asi 10x větší sílu a rozpaž mu tady možná taky pomáhá, nicméně, proč to nezkusit taky. Znova se obouvám, kopčim jeho štýlo a prrrd, hned se mi daří plosku chytit. Poučení: Když už čumíš na video, koukej pořádně! Ca dvě hodiny jsem tady tím pádem šaškoval vo hovně, ale nedá se nic dělat. Zkoušim teda druhej krok za divno kryplo patu, nebo ještě víc shitšpičku. Nejde mi to nejde. Zákoř mezitim přichází s úsměvem na rtech a s Úsměvem v kabele a přidává se ke mně. Ani jeden nejsme schopný patu za šutrem udržet. Sem tam i chytnem "přídrž", ale pata pokaždý fik-vyjede a tělo mrrrrd do šutru naproti . Furt to nechcem vzdát takže se kvalitně dojebem, až nakonec v polosmrti odcházim ke Smrkový věži, kde mám v plánu pozkoušet Kabaret 7C stoj, 8A sit.

Zákoř šel někam na kopec a Džangli dává echo, že na Kabaret taky dorazí, jdu teda ještě mrknout za roh, kde vede Rodinný výlet 7C. Tady bych rád vyjádřil svůj názor na název tohodle bouldru. Skoro to vypadá jako by na to jezdily rodinky napohodu si vyběhnout trapnej boulder, ovšem pravdou je, že alespoň pro mě, je to spíš Masakr motorovou pilou. Jde v podstatě o kmih doleva do boule a pak se nějak vyhlomejzdat na vršek. Ale ten nášah - UUUfff. Chvilku mi to připadá total unreal. Stupy, který použili Magnus se Zákořem mi jsou k hovnu, z nich nedošáhnu. V mrzutosti zkoušim směr rovně, kterej se jmenuje Kůrovec a je za 7C+. Postupně si skalpuju kůži na malíčku, fakeru, palci a tak nějak vlastně skoro na všech prstech a výsledek? - 0 -slovy Nula. Do toho doráží Zákoř a zahajuje stavbu dopadu pod Kabaretem. Když na mě čumí, snažim se dvakrát tolik, abych nedal najevo, že jsem nějaká sračka a hele! doskakuju levou bouli. Ahá, chtělo to zabrat víc...... proč mi tohle dojde až když jsem na kaši to fakt nechápu. Zapínám teda foťák, dávam jeden pád z vršku, trochu nadávek, nakonec se mi ale daří se na kámen probít a aspoň něco do kabely natlačim. Když je řeč o kabele, nemůžu nezmínit Džangliho, kterej doráží z Mlejňáku a z brašny mu naférovku čumí skalp bouldru Exit Strategy 8B. Vůbec ho to ale netíží, odskakuje tam teda v rychlosti donarvat ještě Telegraf road 7C+.Respekt! Pak se pouštěj se Zákořem do kódování Kabaretu. Chvíli to vypadá na zásek, zanedlouho ale Džangli přichází na postavení nohou alá kačírek a je skoro jasno. Pravej bočák jde nabrat. Teď už jen doladit postavení pravačky, což mě osobně zastavuje. Ne tak Džangliho, kterej první dva kroky dokáže spojit a zbytek pohlídá s převahou. Zaslouženě připisuje tenhle skvost. Já se ještě chvíli zmítám, je to už ale spíš komedie. Zatejpovaný mám skoro všechny prsty takže dělám jako že to je důvod proč mi to nejde, spíš jsem ale definitivně na kaši kašoucí......

No a to je pro dnešek vše. Srabácky končíme za šera, lampy jsme ani nevytáhli. Tak snad příště......