Labák 29.1.,2. a 5.2. 2018
06 / 02 / 2018
Buch buch - buch buch, tlukot jede. Nejdřív jsem si myslel, že je pro mě crux v týhle medvědici unreal a že nedisponuju potřebnou náručí. Potom jsem si ale u Foxera na blogu přečetl, že to zkoušela i If a došáhla. Rozpřahem to teda nebude. Hned další (29.1) návštěvu zkoušim co a jak. Nejdřív ladim dolezový krutopekelný 7B+, protože tim se boulder dolejzá. Konečně se mi daří udělat jednotlivý kroky, nicméně s nástupem ve spondeu se mi krok do madla spojit stejně nedaří. Po nějaký době na to seru, cíl je jinej. Přesouvám se pod kýl a zkoušim crux. Jedná se o kompresní krok...v levačce dobrá hrana, v pravý boule, tělo ve stropnim kýlu....nahodit pravou patu a plááác pravačka musí vystřelit jako hovado do další boule v hraně. Jsem schopnej naletět jenom první ze dvou. Do druhý následně poskočim a přitom jsem rozpřahlej tak, že mezi držkou a skálou by neprotáh ani list papíru. Pak musim přerovnat nohy, zaháknut levou špici, pobrat levou bordelzrní, poskočit do "dobrýho" chytu ve zmiňovaným 7B+ku a vesele se (strašnou silou) dohrabat do topu. U tohodle dolezu se musim na chvilku pozastavit, ostatně i minulý pondělí jsem tomu dal nejvíc. Je jasný, že na závěr už budu mít v pokusech strašný konve a potřebuju tenhle konec co nejvíc zjednodušit. Zákořův způsob vyndání špice a zároveň odraz do madla je pro mě total unreal, přesunovat špičky a stoupat pod sebe jako noo noo mi přijde nejen riskantní kvůli doteku zadní stěny, ale hlavně bych na něco takovýho vůbec neměl výdrž. Mimochodem, jeho přelez jste viděli? https://www.youtube.com/watch?v=2ZjsNof8xw8 celkem suše zbombeno ne? Uf! Zkrátka je jasno, že to musim zase nějak vojebat, vzhledem ke svý slabosti. Celou dobu ladim optimální program až nakonec přicházim na způsob s pravou patou a levou podšpičkou. Je to ale stejně fix na levačce jak zmrd a je jasno, že v celym se tady bude bitkařit vo holej.....Nakonec ještě testuju nástup, ten je ale po velkejch a neni to nic, co by mě zastavilo. Zase je ale evidentní, že i tyhle úvodní poskoky trochu síly uberou......
Druhýho jsme se Zákořem zase na pozici a kódujem jak a co vychytat. Já předvádim největší dylajnenství, protože celej den hrotim dolez a ne a ne si vzpomenout jak že jsem to minulou návštěvu dělal. Asi tři hodiny se plácám vo hovně až se vrátim k původní betě a tenhle nepříjemnej závěr kosim. Takřka projebanej den se mi nakonec daří trochu pozvednout, když dolejzám z rozpaže (za cruxem) do topu. Ale jo, nějak to pude. Měl jsem pro tuhle návštěvu cíl dát boulder na dvě poloviny, ale jsem už tak na kaši, že s nástupem nezvládám sesekat crux. Nacvičuju ho aspoň samostatně a když už namožením a bolestí úpim, beru péřovku lehám na matici a sleduju Zákoře. UUf dneska jsem si dal strašně. Méďa celkem cumlá sílu.....
Včera (5.2.) jsem razil na Heartbeat znovu, tentokrát už definitivně lapenej touhle perlou.Ze začátku se zase rozpomínám na dolezovou kreaci, nejde mi,...- až zaberu jak svině a konečně se houpu v madle....hrozný. Ladim naivně foťák a zkoušim párkrát od začátku jak to jako vypadá, pokaždý mě ale zastavuje crux. Hm. Bude potřeba ho trochu zlehčit. Laboruju teda s nohama, rukama. Nakonec se mi daří optimalizovat kmih s pomocí přídrže a jiný levý nohy než jsem doteď používal. Pořád se teda nic nemění na tom, že musim jít dvakrát, ale když se naučim nasadit dobře patu, crux bombim asi třikrát za sebou. Následně vychytávám ještě přendavání nohou. Neni to prdel, protože jsem fakt rozpaženej na kreténa a na stupy nevidim. Nakonec i tohle ladim a v závěru sesekám klíč, přehodim nohy, pokračuju do výlezu a tam se pod madlem poroučim. No, myslim, že příště už bych mohl se startem i ten crux přebušit, jestli mi ale síla vydrží i do konce to fakt nevim ehh. Rozhodně to je úplná mrda a ošel, ve kterym se už dávno zmítám stojí za to. Na závěr dne jedu ještě na Mithril a Sklopeninu, ale je to úplný fiasko. Na kaši se plahočim k autu a mizim.......