Labák I-3.výjezd

​Ve středu 16. března padá volba na Labák, konkrétně Černý Bivak. Těšim se, že se podívám do svýho velkýho projektu, kterým je Sunshine za 8B. Na podzim jsem ho začal lízt a po 15 ti sešnech jsem ho vylez na 3 kusy. I za to jsem byl fakt rád, protože na začátku jsem nechápal nic.

 Když jsme dorazili, podmínka nic moc. Po zahřátí a rozlezu jdu rovnou na Sanšajn a kupodivu se jakž takž udržim. Skok z dírky neudělám, ale to bych chtěl po dlouhý lezecký pauze příliš.

 Zákoř na rozlez degraduje Bílý a Černý traverz. Oba za 7C. Jako jasný, už to má několikrát vylezený, ale takhle si s tim vytírat zadek je možná až nesportovní hehe. Pak se pouští do nový mrdy Helios za 8B+. Začátek má z minula vymyšlenej takže ladí krok do capliku, respektive se snaží vykoumat kam s pravou patou. 

Já mezitim nalejzám do nástupu Sanšajnu a stojí to za hovno.. Hrozný kroky s kolenama za hlavou. Docela mě to sere už jenom zkoušet. Už to mám sice vymyšlený a zkroklý z minulejch návštěv, ale ultra dementně. Nepřidává mi ani moje minirozpětíčko. Nasranej jdu teda rovnou do Sicka. Problém je v kroku doprava do madýlka ve stropě. Nicméně zdá se mi, že by to mohlo jít a zanedlouho chyt fakt držim. Povede se mi to ještě jednou a začíná horečka. Okamžitě měnim plán ze Sunshine na Sick of Sunshine a tím si nasírám do bot, protože tenhle bouldr není za nic míň než 8B+. UUUf-kosmický číslo, ale na druhou stranu kurevská motivace. Když se vycukám, sleduju Zákoře jak nehledí na únavu a ještě se snaží vyždímat z lišt maximum. 

Do toho přichází Martin Tomášek, kterej mě pokaždý nadchne svým lehounkym lezeckym stylem. Vždycky si řikám, že snad vůbec nic neváží…..

Před odjezdem dává Zákoř ještě pokus v Mourkovi za 8A, což je traverz zleva doprava. Na to, že už asi čtyři hodiny drtil mikrolištu, dolézá celkem daleko, ale na celý to už není takže mizíme.