Labák II-4.výjezd

No, tak dneska jsme se vyrychtovali řádně. Jeli jsme opět do Bivaku, kde nikomu zadarmo pšenka nekvete. Tentokrát jsem nezapoměl vzít přístroj na měření teploty a vlhkosti vzduchu. Ukazoval celej den kolem 5ti stupňů a 70-80% vlhkost. Měl jsem v plánu krokovat Sicka a přesně na to jsem se hned vrhnul. Neměl jsem úplně vymyšlenou pasáž, kde M. Stráník skáče z madla až do boule. Tenhle pohyb je bohužel pro tlustýho a slabýho bouldristu příliš, takže jsem musel zvolit variantu B, což znamená pobrat dva chyty na hraně stropu. Je celkem složitý udržet přitom tělo u skály. Nakonec vymejšlim docela užitečný přeťapání nohama až doprava. Tam zakládám patošpičku a tim se vlastně napojuju do Sanšajnu, kterej už mám tak nějak zkroklej. Prdel je, že jsem tím pádem zkroknul Sicka.Heh. Takže to bude muset jít vylízt. Zároveň to pro mě znamená najet na režímek jak jsem si slíbil na podzim pro případ, že bych to zkroknul.( Přestat kouřit, přestat jíst bílý pečivo a sladkosti. Abstinent jsem už přes deset let takže s tim problém nebude).

Zákoř mezitím opět na rozlez degraduje několik místních 7C a pak se rozpomíná na klíčovej krok v Dlouhym Kouři. Po chvíli ho dává a zkouší tím pádem Dlouhej Černej za 8A, ale je totální nepodmínka a boule fakt nedržej. 

Já furt visim ve stropě. Zkoušim první obtíž v Sickovi, což je krok do madýlka doprava. Bolí mě z toho rameno a už začínám bejt na sračky. Madýlko tím pádem sice chytnu, ale asi tak na vteřinu. Ještě všechno zrekapituluju a jdu si sednout do židličky, protože mě hrozně bolej ruce.

Zákoř má výdrž jako prase a ještě leze. Ladí krok do boule ze Sanšajnu a na závěr dává ještě dotykvovací pokusy v Mourkovi. Jako název je provokativně neškodnej, ale tenhle bouldr z člověka vyždímá vše. Oba jsme tím pádem na odchod, balíme a mizíme.