Labák X-13.výjezd

​Dneska proběhl opět bivak. Jeli jsme v naší oblíbený sestavě = Já a Zákoř. Na předpovědi sice včera strašili, že bude chcát, ale nakonec to změnili a měli recht. Nechcalo a vlhkost dle přístroje 56%. Ideál. Sice ne jako včera (koukni na včerejší záznam), ale povětšinou sucho. 

Táhnul jsem s sebou žebřík, že něco vyfotíme z trochu jinýho úhlu, takže při rozlejzání jsem ho opřel o protější strom a cvaknul Zákořovi jeho rozlezovou kreaci v Bílym a Černym traverzu. Budu na tom muset ještě zapracovat, protože fotky nejsou nic moc. Mám totální mrdku, kterou ještě k tomu zatim neumim moc nastavit, takže to podle toho taky vypadá. 

Pak jsem se rozlezl a hned se pouštím do Sanšajnu. Okamžitě dostávám hrozně na prdel, chyty jsou malý, lišta rve kůži, patošpička nedrží...přijde mi, že se mi Sanšajnek mstí za nevěru hehe. 

Po prvním kole marnejch pokusů dávám pauzu a Zákoř jde zkusit štěstí do Sluníčka - vytrvalostního 8B od Foxera. Jde o spojení Sundeckera a Černýho traverzu. Prochází stropem jako nůž máslem, už myslim, že to bude v kabele, ale v dekrovi padá a pokus v hajzlu. Potvrzuje, že byl furt v cajku a najednou se silou ende bez varování. 

Jdu se teda zase pověsit do Sanšajnu. Ladim patošpičku a vzpomínám, jak jsem ji dával. Nakonec dokážu v lištách přidat, dokonce nabírám dírku, ale noha se v botě točí a čus. Ojoj to bude ještě trvat než tuhle prasárnu vylezu. Chyty jsou fakt malý a bolej mě z nich prsty. 

Zákoř jde na druhej pok ve Sluníčíčku. Dolejzá o dva chyty dál než předtim, ale smeká se z boule v dekrovi, když ji blbě nabere a snaží se opravit úchop. 

Mě bolej docela prsty na to abych se vrátil do lišt, jdu teda oživit Těžkýho dekra, kvůli variantě "Královskej dekr", kterou jsem si vymyslel už dávno. Chci vylízt těžkym bez madla až nahoru. Myslim, že by to na 8A+ stačit mohlo. Po chvíli zkroknu Těžkýho, kde je nejhorší první krok pravou do lišty a jdu zkusit vršek. Ten je zavlhlej a do hrany je potřeba trocha morálu. Zanedlouho nicméně hranu jakž takž pochytnu a jdu se mrknout na výlez. 

Když nahoře čistim, Zákoř pobírá hnusodírku z bouldru Bílé jaro, protože má v plánu zkosit Tiumena za 8B. ten se jde pro změnu Sundekrem, ale v půlce se napojuje do boulderu Paní Houbařová a tím do hrany a do topu. Obě věci Zákoř už vylezl. Tady musim napsat, že ta dírka je úplnej hnus. Natáhl jsem si v ní prsty a to jsem stál nohama na zemi. Vůbec ji prostě nechápu a nejvíc mě dostal Martin Tomášek, kterej ji fakerem nabral, postavil se proti a v klidu mi oznámil, že to je madlo. Podle toho jak tam byl v betonu, bylo evidentní, že si nic nevymejšlí.Shiiiit. 

Vracím se dolu a sleduju Zákoře jak dává třetí pokus ve Sluníčku, ale už je se silou v prdeli a skoro ani nenastoupí. 

Přichází můj čas. Jdu do pokusu. První krok dávám, druhej a třetí taky, ale mazurka mě posílá down. Nejsem už schopnej pořádně zatnout břicho. Zkoušim zbylý kroky a celkem to jde, ale je jasno, že pokus už neklapne tak aspoň využíváme žebřík a fotíme. 

Nakonec se Zákoř pouští do trénování prvního kroku v Sickovi, kterej je celkem ultimátní. Já ho z žebříku párkrát cvaknu a u toho vymejšlim další úhel pro foto z celýho Dekra, takže když je na sračky, zkoušíme ještě něco zvěčnit.... pak  balíme a táhnem se k autu. Po cestě nás kurevsky bolej ruce a je jasno, že jsme si dneska naložili mimořádně. Bouldering je prostě mrda!