WENA (logo)

Labák VIII-11.výjezd

06 / 04 / 2016

​Ve středu jedem opět do Bivaku. Sick Fellow se zdá bejt blízko takže se nemůžu dočkat až uvidim, jestli je sucho nebo jak to s naší jeskyní vypadá. Bohužel trochu sprchlo a chyty jsou zavlhlý. Teda jenom ty chyty, který nejvíc potřebujem. Fučí docela vítr takže máme jasno, že to bude za hodinku lepší a za dvě perfekt. Ale kdo by zvládnul hodinu nebo dvě čekat, když už tři noci skoro nespí že? 

Takže jdem na to, klasická rozlezovka nás překvapuje, chyty docela držej. Zákoř opět kosí na rozlez traverzy a dělá z nich trojky. Jak jsem psal dřív, už je má fakt na litry,ale vim co jsou zač a zas taková prdel jakou z toho dělá to neni, hlavně Bílej. 

Jdu do strůpku a zkoušim klíčový kroky. Přidání do spoďáku, který mě vždycky v pokusu zastavilo mi jednou jde skvěle a podruhý ani hovno. Nechápu a jdu se uklidnit do dolezu. Ten mám vymyšlenej docela dobře. Nepoužívám žádný koleno a na konci nakopávám vysokou patu na poslední krok pravačkou do topu. Nejsem si úplně jistej, jestli budu schopnej tenhle krok udělat až k němu dojedu celym bouldrem, ale to nezjistim dokud se to nestane, takže jdu ještě zopáknout začátek a dávám pauzu. 

Zákoř jde zkusit Sundance. Dvakrát mu na nástupu smekne noha a dá si herdu do kotníku. Dělá samozřejmě jako by nic, ale mě bolí nožička za něj. Potom nastoupí a jede. Ještě než doleze do Dekra mu ale smeká noha a koheu. 

Jdu na to já, začátek přebojuju,ale v přeťapávací části smeká zase mně. Tenhle strůpek je prostě na břicho a když povolíš nebo netrefíš stup přesně, následuje smek a kopnutí patou do země. Oba máme nějak nateklo. Určitě to je nepodmínkou hehe, jak jinak. Chyty už ale docela oschly, a to i přesto, že přístroj ukazuje 75% vlhkost. 

Ještě než dám další pokus, jdu se kouknout do spoďáku. Vždycky, když nemůžu nějakej krok udělat, snažím se vymyslet ojeb. V tomhle případě se snažím poladit úchop spondea. Najednou zjišťuju, že mám blbě značku na ukazovák a že v tom místě potřebuju mít prostředník ala faker. Ihned se mi rozkódovává, proč mi krok jednou šel a jednou ne. Prostě jednou jsem to chyt blbě a podruhý dobře. Jsem nadšenej a po krátký pauze dávám pokus. Daří se mi přidání, trefuju dírku a jedu na max s vidinou topu. V prdeli ale je, že už před chycením lišty melu z posledního a můj pokus končí šáhnutím na topovej chyt a pápá.Kuuurva to je fakt škoda. Na druhou stranu mám radost, bouldr je na lopatě. 

Zákoř jde napinknout první část Sicka. V tomhle místě má nevýhodu, protože je vysokej a nemůže se na začátku pověsit do patošpičky. Nicméně nepláče a za chvíli začátek ochočuje. Dává ještě další pokusy, ale síla jde postupně srát. 

Já ještě zkoušim hodinku odpočinout, ale když pak vlezu do nástupu, jsem bez šance. Nezbejvá mi, než počkat na příště....Když odcházíme úplně na plech vydundaný, Bivak je totál na trout a podmínka graduje.Nojo, někdy je přemíra nadšenosti k hovnu, ale i tak to nebyl projebanej den....