Labák XII-18.výjezd

Dnešek byl opět ve znamení Bivaku. Jsem prostě neschopnej zdrtit svoje projekty hned, takže se musím stále navracet. Tentokrát jsme vyrazili s mojí drahou polovičkou​. Synka jsme udali k babi, v Jablonci jsme vyzvedli od Zákoře bouldermatky a pálíme to směr Labák plně vybavený.

Dorážíme na půl jednou a potkáváme se s Korbou, kterej končí svojí session a oznamuje nám, že tření jest. Zdařilo se mu spráskat těžkýho Dekra takže mám radost, protože můj dnešní plán je Dekr "Královskej", kterej těžkym začíná. Jak šahnu na skálu, je jasno, lepí to jako hovado. Dávám rozlez, pak vytahuju žebřík, abych se mrknul co hrana a hlavně co boule nad ní. Je mokrá, ta mrcha, ale když jí trochu namáguju, přijde mi, že by šla udržet. Dávám cvičně krok do hrany a pak ještě jednou. Podruhý mi vylítnou nohy, ale daří se mi kyv udržet. Mám radost, protože ráno jsem se cejtil vydojenej, ale není to evidentně tak zlý.

Šteluju foťák na žebř a jdu na to. V těžkym jsem už jako doma, takže ho protnu a valim nahoru. Madlo vynechávám a už jsem pod hranou, kterou chytám, ale těleso je nějaký neschopný, nožička vypadává a bum-jsem na zemi.  Snažim se říct co nejmíňkrát "kuuurva" a jdu vypnout fot. No nic, první pokus nevyšel. Jdu zčekovat bouli. Ta bestie je zase mokrá....jak to? Asi to na ní nějak stejká. Dávám přepudruňsk až mi přijde good, slejzám a po čtvrt hodince to du drtit zas.

Těžkej už jsem nachodil skvěle, neklade žádnej odpor. Mastim to do hrany, kde hlídám, aby mi nevypadla noha a tlačim do ní jak zběsilej. To se vyplácí, zamykám hranu a uuuuž šahám do boule, ale co to? pravá ručička je nějaká ve výdoji a nedaří se mi fixnout takže facknu bouli a bum ho na matku. Je to celkem rána, protože hrana je tak čtyři metry nad zemí. Uch uf, musim dát delší pauzu.

Lůca se mezitím snaží ochočit první krok ve vosku. Ukazuje se, že už jenom zandat paty není úplně legrace, ale tenhle bouldr je několik čísel nad jejím dosavadním maximem, takže jí počáteční neúspěch nijak nerozhazuje a má jasno, že tady budet muset chvíli zapracovat a bouldr ochočovat postupně. Přesně to taky dělá a za chvíli získává alespoň grif na zandání pat.....

Uplyne hodinka a jdu zkouknout bouli. Přesto, že fouká vítr a praží do ní slunce, pořád nechce vyschnout ta mrcha. Je to asi kvůli mechu ze kterýho na ní vytrvale stejká. Znovu se jí snažim dát do latě trošičičkou mága a jdu na třetí pokus. Těžkej už po mnoha pokusech těžkej neni takže good, v kroku do hrany tlačim do stupu, zamykám hranu, dal jsem voraz, takže síla ve fixu jest, ale když plácnu bouli, je jasno - ta mrzká svině zase nadojila a je to jako bych měl pod rukou sliz. Snažím se ještě chvíli bitkařit, připlácávám druhou ruku a zoufale hypnotizuju očima madýlko co je ode mě opravdu kousek, ale sliz je sliz  a jeho hlavní vlastnost je zasraná slizkost, takže BUM! jak hovado a válim se o čtyři metry níž. Je celkem evidentní, že chyba není v nedostatku síly, ale ve špatný strategii. Měl jsem se na tenhle bouldr prostě vysrat a lízt něco jinýho hned, jak jsem na tu úhořoidní bestii šáhnul poprvé. 

Mám ještě na nohou lezečky, předloktí nafouklý jak balóny, je tím pádem ten pravej čas zkusit zbombit Pornoland, abych zjistil, jestli je real ho v tomhle stavu vylízt. Potřebuju to vědět kvůli projectu, kdy chci spojit Sick Fellow právě s Pornolandem. Je mi jasný, že Sick mě uvede přesně do takovýho stavu, ve kterym se nacházim. Jdu na to a kupodivu zvládám chytnout srdce, pak udržim i vývlaj a zbytek prostě dozamykám na krev. No, řikám si, kdybych víc přemejšlel, mohl jsem dnes skalpovat tohle. Podle výpočtu mi to vychází na 8B (8A+/8B a 7C+), což mě motivuje jako prase a zkoušim dát ještě pořádnej odpočinek.

Lucka mezitim zkouší znovu první pasáž ve vosku, ale je to na ní zatím moc velký sousto. Bude to chtít trochu potrénovat shyb. Bivak je celkově silařina. Lůca nicméně nehází flintu do žita a po chvilce už zvládá rychle založit paty a odpálit pravačku směr madlo. Chybí ji fakt kousek, aby na něj došáhla a myslim, že by to příště mohlo klapnout.

Když uběhne asi třičtvrtě hodiny, jdu dát pokus. Bohužel jsem už vytykvenej a přesto, že zvládnu těžkej začátek, v přeťapávací části mi smeká noha a kopu patou do země. Zkoušim teda aspoň přidání ve spondeu, který se mi kupodivu daří, pokračuju až do lišt a pak už jsem totál grogy, prsty mám v ohni a zadek na matici.

Jdu ještě poštelovat foťák a fotíme vývlaj, kterej se mi jakž takž daří udržet. Na fotce to vypadá přehnaně, takže do toho jdu znova a je to ještě lepší - hoho tak aspoň nějakou parádu si odvezeme. Posléze nezbejvá než zabalit cajk a doplahočit se k vozu, což mě celkem zutérává, jelikož nesu tři matky, žebřík a batoh uuuf.....