Labák XVII-25.výjezd

Nejdřív bych rád vysvětlil skok v číslování výjezdů. V pondělí jsem totiž byl se ženou v Bivaku taky, ale bohužel jsem nepředvedl nic, co by stálo za záznam a proto jsem nic nenapsal ani nenafotil. Zkoušel jsem ten den opět svůj project, podařilo se mi zase v podstatě přelízt Sicka (asi po 5.), ale smekl jsem hned z první lišty v Pornu. Jediná dobrá věc byla, že jsem zjednodušil právě krok do týhle lišty. Bohužel jsem ji neudržel a z tohodle jedinýho pokusu už jsem se ten den nedokázal vzpamatovat. Těšil jsem se tím pádem na čtvrtek, kdy se mělo jet zas .....a taky že jelo. Stálo to za to, i když ne mym přičiněním.

Dneska jsme vyrazili se Zákořem do Labáku o něco dřív, abychom v Bivaku stihli trochu chládek, než se do něj odpoledne opře slunce. Když jsme dorazili s pěti bouldrmatkama, žebříkem a všema vehementama pod převis, mohli jsme bejt spokojený. Výlez Dekra byl sice úplně zdojenej jako vždy, ale naše hlavní cíle byly v lati. Hnedka jsem se po klasickym rozlezu pustil do opakování kroků ve spojenině Sicka s Pornem a všechno šlo jak mělo. Když jsem dával pauzu, rozhejbal se Zákoř a asi po čtvrt hodince jsem se pustil do pokusu. Opět jsem zmáknul předrtit úvod, přidal do spondea, plácnul bokaso a šel do lišt. Nová vychytávka se ukázala jako dobrej zlepšovák, dokonce jsem se ještě v lištách necejtil úplně na sráč, bohužel při kroku doleva jsem se normálně imbecilně pustil. Byl jsem najednou v jedný vteřině úplně kantáre a nemohl načatej krok udělat. Shit, těžkej to project. Odšoural jsem se na židli a koukal co se bude dít.

Zákoř si sednul pod nástup Sundeckera, že ho zkusí zdrtit a pak se podle sil rozhodne jestli pujde do Sluníčíčka nebo do Sundancu. Prvním nálezem se mu smekly nohy při rozpažce doleva do lišty. Nesundal si ani boty, chvíli poseděl a šel zas. Tentokrát nemohl udělat ani nástup. Hm, tak to je asi vydojenej, řikám si a sleduju jak na matici kroutí hlavou a pořád s lezečkama vyklepává bandasky. Po chvíli jde zas do pokusu a začátek najednou přešahuje na pohodu, drtí Sundeckera až do klíčovýho kroku za stisk, ten udrží a v tuhle chvíli jsem zvědavej kam to pošle a Zákoř chytá madlo. Chvíli vyklepává a vypadá to, že má dooost bandasky a neni se čemu divit....Nicméně za moment pokračuje a přelejzá relativně lehkym terénem do dalšího madla za kterym už čeká další klíčový místo bouldru, kterym jsou boule bílýho traverzu. Zákoř už nevypadá vydojeně a mě se vybavuje, jak přelezl Bílej sex, kdy měl na konci snad víc síly než na začátku a přesně to samý se děje i teď!!!! To hovado drtí boule a před posledním podkřížením s nadhledem vyklepává pravačku a s jistotou šahá do topu - Sundance je v kabele. No kuuurva, jak to dělá to nechápu. Jeden z nejdelších bouldrů tady a von si tam na konci klepe jako by ten krok dělal samostatně. UUf!!!! Má rozhodně můj respekt, neumim si představit, že bych tuhle megadlouhou prasečinu někdy vylezl.

Po tomhle koncertu mám docela motivaci, bohužel je jasný, že na project nemám nárok tak si jdu aspoň zopakovat kroky v Decent Fellow. Přelez spáry mi jde dobře, dokonce dělám i krok do madýlka. Zopakuju si tim pádem i zbytek, optimalizuju začáteční pasáž za 7A, kterou je potřeba prolítnout jako uragán a všechno mi jde, dávám teda pauzu v domnění, že dám dobrej pokus. Bohužel - opět se přeceňuju a nezvládám následně ani směnu rukou v první liště. Chvíli mě to dooost sere, protože to nedává smysl, aby něco, co mi jde před pauzou vydojenýmu ani hovno nešlo když jsem odpočatej, ale tak to pro tuhle chvíli prostě je a když se vzpamatuju, dávám ještě marnej pokus v Bílym sexu a jdu si sednout.

Zákoř ještě zkouší pár věcí na dolezení, nicméně teplota stoupla, vlhkost taky a naše ruce jsou nafouklý jak prasnice takže se balíme a jedem.