Labák XXIII-35.výjezd

​Dnes proběhl opět Labák s rodinkou. Počasí vypadalo celkem dobře, v Kamenici sice sprchlo, ale na Labský stráni sucho. Bivak byl nicméně trochu zašlemlej a vlhkej.  Nevim podle čeho se to tam řídí, ale jistota je, že se tamní podmínka nedá snadno předpovídat. Plán byl Decent Fellow což se ovšem už při rozlezu ukazuje dooost unreal, vzhledem k tomu, že nejsem schopnej udržet žádnou menší lištu. Vždycky mi vysmekne-bestie.....a to nejenom lišta z Decenta, ale i lajsny v těžkym dekrovi stojej za hovno. Dávám teda rozlejzací pokusy z madla vosku bělákem do topu a dvakrát se mi tahle pasáž celkem v klidu daří přebušit. Rozhoduju se tim pádem, že přece jenom ještě jednou zkusim Bílej sex, jestli mě dneska nepustí. Po pauze du na to: Dekra se mi daří proběhnout celkem bez chyb, v madlech vosku dobrý, ale jakmile se pustim do boulí zase začínaj ty posraný konve. Mlátim to jak jen to jde, ale jsem prostě s vytrvalostí úplně v hajzlu a ani tentokrát nejsem schopnej do toho topu dolýzt. Zbejvaly mi dva kroky Shiiit. Mám konve jako svině a napadá mě, že bych jich mohl využít tím, že zkusim zbombit Pornoland, abych si zkusil jaký to je lízt ho na sráč. To vše kvůli svýmu projectu (spojení Sick Fellow a Porna). Překvapivě celej Pornoland uřežu. Opět si nadávám jakou jsem udělal strategickou chybu, že jsem rovnou nezkusil project, ale hned se uklidňuju, protože bych to stejně asi nedal. No nic, opakuju si ještě se straašnou konví kroky ve stropě a pak dávám rest.

Přesunujeme se tím pádem pod Redpoint a na věc jde moje žena. Zase to vypadá, že má převahu, ale v závěru polevuje se soustředěním a padá z posledního kroku. Na její obhajobu musim říct, že chyty fakt jely a zrovna tenhle bouldr drhnutí celkem  vyžaduje. Po chvíli se odebírám se Štěpíkem na průzkum lesejka a Lucka dává další pokusy. Když se vycuká, jdu se cukat já zpět do Bivaque, kam mezitím přišlo pár lidí. Museli bejt opravdu hodný, protože Selma, která nám hlídá věci nespustila kravál jak to dělá pokaždý a to stačí, aby šel jenom někdo klidně i sto metrů daleko.

Hrnu se hnedka pod Sicka a snažim se umlátit první brutokroky. Napoprvý mi vylítne patošpička. Napodruhý už jí udržim a přes spoustu chyb v podobě vypadávání nohou a předlouhýho ladění nožiček na stupech v protistěnce se mi daří dolýzt do spondea a přidat. Bohužel přidávám blbě  a krok do škudliny už nedávám. I tak jsem celkem spokojenej a ještě bez orazu zkoušim další část, kdy dolejzám do srdce, ale vzhledem k tomu, že mi po cestě opět několikrát vypadávaj nohy, klesám down úplně kantáre.

 Co k tomu říct no....snaha byla, ale bouldr je těžkej jak praseodym a já jsem na něj zatím slabej. Ovšem tentokrát nemám chuť bědovat ba naopak- jsem rád, že tu je takový peklo, který můžu dokola zkoušet. Jak jsem psal v minulejch příspěvcích, myslim, že to vydá na 8B a to už je krutočíslo který jen tak hnedka sesmrknout nepůjde. Počítám s tím a získávám díky tomu větší motivaci pro další držení režímku, plavbu atd.....Myslim, že když zvládnu ještě sundat trochu váhu, párkrát sem zajedu, budu mít pak nějakou šanci osumbéčkovou hranici prolomit....ať už timhle projectem nebo Decentem. Navíc mám zkroklej i Sick of Sunshine což je ultrabrutus ještě o level dál. Bouldering je prostě mrda a furt je kam se posouvat nebo se o to aspoň snažit..........

Nakonec dávám ještě opakuňsk kroků v začátku Decenta a jedem dom.