Mlýnský vrch 26.10.2017

Ve čtvrtek jsme v bandě Já, Zákoř, Jusy a Mlejnis vyrazili na Petrohrad, konkrétně do sektoru Mlýnský vrch. Na místě jsme se srazili ještě s Magnusem a Katty a společně jsme vystoupali na kopec zkouknout jaký bomby  oblast nabízí. Pro mě osobně byl tenhle vejlet obzvlášť průkopnickej, protože jsem na Mlýňáku ani nikde jinde v místních sektorech v životě nebyl a o to víc jsem se těšil. Pravda, po příchodu ke skalám jsem trousil poznámky, jako že materiál je stejnej jako v Jizerkách a že jsem teda mohl zůstat za barákem, ovšem okamžitě jakmile jsem šahnul na šutr, bylo jasno, že tomu tak není. Místní žula se totiž takřka nedrolí.

Hned jsem zasedl pod bouldr Demasiádo 7C  a začal ho kódovat. Ani mi moc dlouho netrvalo přijít na krokosled a ještě než se pouštim do pokusu, dávám nacvičení výlezu, samostatně za 6C+. Muhaha výlez skvěle výživnej, úplně mi připomněl Jizerskohorský lezení. Po krátký pauze, kdy sleduju Zákoře jak celkem snadno kosí boulder Tačiona Něhule 7C, dávám pokus a hned se mi zadaří dobýt vršek. Juchů, skvělej začátek. Posléze zkoušim Něhuli taky, ale nerad bych rozškub načatej ukazovák (ještě z Ostaše) a po krátkym záchvěvu v Esperanze, která mi připadá přísná, sedám pod Machetas 7C+. Skvělej název! Chvilku ladim kroky, vymejšlim co a jak -objevuju zrní a lištu vpravo, ale je jasno, že bych tomu musel dát pořádně, spokojuju se teda s krokama a jdu dolu na Tlustou Bertu 7C. Zvednutí a pobrání lišty je jakž takž, nicméně následný přendání nohy mi nejde. Když už se mi daří samostatně nohu zvednout, neměl by bejt problém zbylý kroky dát, ovšem opět cejtim jak mi lišta otvírá ukazovák. Do toho přichází Zákoř a zahajuje dekódování peklohellu ob boulder vedle. Seru tim pádem na Bertu a okukuju zved za lištu s názvem Lístek na věčnost, ze stoje 8A, ze sedu 8B. Překvapivě se za nástupní chyty udržim, dokonce se i kus zvednu a plácnu do místa, kde je na levačku další, celkem pozitivní lišta. Jooo, tahle věc se mi líbí moc, jasnej krutonapalm, nehledě na možnost přitopit pod kotlem přidáním sedu. To je ovšem samozřejmě jiná pohádka. No, už v tuhle chvíli mě krutě pálej prsty takže je ten pravej čas obejít bombastickej šutr Podsvětí a posadit se na prdel z lajny Spasení 7B+ respektive z Hádese 7C+. AAAA! Total bomby. Vysoký, chytů tak akorát na přelezení. Při prvním nálezu se zdá Hádes celkem ok, Magnus čistí a následně pokusujem. Bohužel se ukazuje, že jsem opět krátkej do prvního cruxu a musim levou patu vyndat dřív a velekříž dělat s levačkou na zrnopatě. Chvíli se o mě pokouší amůček, protože megastojim o to tuhle věc vylízt, dávám asi stopadesát nálezů s malejma pauzama a i když se mi samostatně daří krok udělat, bouldr nepošlu. Shiit. Naštěstí je tu Magnus, kterej Hádesa poseká, ale i na něm je vidět, že to není úplná procházka, navíc se zjišťuje, že po cestě čeká ještě jedno výživný místo a sice při samym výlezu už nějaký čtyři metry nad zemí. Takže bouldr je tím pádem ještě lepší než jsem si myslel a už v tuhle chvíli mám jasno, že moje příští návštěva povede sem. 

Když se v totální kaši zmítám pod Podsvětím, posílá Magnus ještě Spasení 7B+. To samý jako Hádes, lajna jak prasopes, akorát se začíná přímo, ze spoďáku, a po dvou krocích se do zmiňovanýho bouldru napojuje. S Jusym objevujeme trochu lehčí betu než Titán (ten to prokrojil za pravý odtlaky) a dolejzáme oba do druhýho cruxu Hádesa a tam ejhle! čeká ještě peprnej sekec. Při prvním nálezu mám konev jak zmrd a musim souboj vzdát. Při druhym mám ještě větší konev, ale hryžu se strašně, ryčim jak prase a daří se mi místo pořezat a silou vůle se dohrabat až na vršek. YEES, mám radost. Večer na lezci koukám, že podle zápisu jsme s Magnusem přelezci po 20ti letech(pravděpodobně je přelezů víc-nezapsanejch - i tak to znamená, že průstup neni úplně trapnej).  No, v tuhle chvíli jsem v naprostym kreku. Ještě koukám, že by šlo nastoupit o krok níž-levou z bočáku a pravou z nástupního chytu Undergroundu, ale sílu už nemám ani na obutí bot. Příště to určitě otestujem.

Ještě se plahočíme nahoru za klukama, který mezitim pokusujou boulder Hop 7B+. Krásná věc ze stoje, ke který jde napojit ještě sed za 7C+. Nechci už nic a takřka usínám na matici,prsty žhnou atd., ale najednou, ani nevim proč, znova si obouvám boty a zkoušim první náskok. Totální marnost-dlouhej krok. Do toho se obouvá i Zákoř a na druhej pokus posílá. Fuííí, koukám, kde má nohy ve skoku (hezky vlevo) a když najdu pro sebe stup ve stejnym směru, daří se mi skok udržet taky. Nastupuje ošel a po dalších asi pěti nebo jánevimkolika pokusech se mi daří vyřezat i tuhle věc, ale to jsem už fakt úplně úplně na sráč a kůže na prstech vůbec neví, že někdy byla. Ještě než padne tma, razíme pochytat Magnuse na highball Tanec v rytmu vysavače, ale je už pozdě a na stupy neni vidět. Zákoř dává taky nějaký pokusy a nakonec mizíme.

Musim dodat, že mě tahle oblast pro změnu nadchla a chtěl jsem jet dnes(sobota) znova. Bohužel namoženost a pal mi výjezd znemožnily a odsunul jsem ho na pondělí, kdy má bejt hezky. Můj wish list je dlouhej a už se nemůžu dočkat...........