Modřín IX.,X.-86.,87.výjezd

​Uplynulý dva výjezdy proběhly ve znamení přelezový smrště o kterou se postaral především Magnus. 

V úterý jsme se sešli pod Hampi na Modříně asi ve dvanáct. Respektive já jsem dorazil ve dvanáct. Magnus už tam nějakou dobu byl a jeho zvykem není ve skalách příliš zahálet takže už měl originální verzi Hampi style SD za 8A v kabele. Uběhlo asi deset minut a ten zabiják si znova sedá pod nástup, že jenom tak trochu zkusí i direct verzi, která je rovněž za 8A. Už ho znám, takže okamžitě rvu z batohu foťák a rychle se šteluju do pozice kameramana, protože je jasno, že bude kosba jak idiot. A taky že jo. Žádný cmrndání, Magnus v klíčovym kroku pekelně zabírá a potom co pořádně zamkne levou lištu je jasno, že už nepustí ani kdyby ho ostřelovali. Fuíííí paráda, pro mě motivace jak svině a hned si beru boty a snažim se rozehřát. Bohužel volím na začátek rovnou klíčovej krok několika osumáček takže se nějakou dobu zmítám v totální marnosti. Tenhle krok je opět, jako tomu bývá u většiny bouldrů, velice nepřívětivej pro malýho a slabýho tedy přesně pro člověka jako jsem já. Na druhou stranu není nic lepšího, než takovej bouldr rozklíčovat a na chvilku se ze skupiny malejch tlustejch slabejch bouldristů přeřadit mezi siláky s ocelovou paží. No popravdě jsem tomu byl celkem vzdálenej. Nejdřív jsem zkoušel mít nohy tam co jsem odkoukal z přelezu Ondry Beneše na videu. Vůbec mi nešlo se pohoupnout doleva a ve fixu mi samozřejmě asi dvacet čísel chybělo. Zahájil jsem teda zkoušení pravý paty a přebírání vyššího bočáku pravačkou ale marnost.

Když jsem se dostatečně vyblbnul a rozehřál, šel jsem mrknout na Magnuse, kterej byl s Džanglim hned vedle a společně tam kódovali bouldr vyžadující ultrakrutorozpaž. Oba jsou nicméně touhle předností obdařeni takže zanedlouho maj vymyšleno a Magnus posílá. Vzniká 8A s názvem Pátý Element a ten mašinanapřelezy si připisuje třetí osumáčko a ještě k tomu FA!!

Vracím se k Hampi poučenej jak to vypadá, když se zabírá a snažím se vyždímat z lišt i ze sebe max. Přicházim zřejmě na správný postavení nohou a každym pokusem se k levý liště blížim. Dokonce jí zanedlouho mám pod rukou, ale ta neukázněná pracka ne a ne ji sevřít a zamknout. No nic, dávám tomu několik rund přerušovanejch krátkejma pauzama a pokaždý je to skoro, ale přitom vůbec. No někdy to snad půjde, řikám si a když sleduju Magnuse jak se z něho postupně stává rampouch, balim věci a stoupáme o kousek vejš k Nandale za 7C+. 

Nejdřív mi připadá lehká a dělám jako že to předlezu a Magnus to po mě flešně. UUf hehe, po chvilce se ukazuje, že tak snadný to nebude. Zmrzlý ruce už nechtěj zamykat lišty a nakonec ani tělo se už neohejbá jak by mělo. Dávám teda rest a do toho přichází Džangli, že taky poslal Pátej element a oba sledujem Magnuse, kterej se nevzdává a po několika marnejch pokusech se krutě hryže a celou Nandalu posílá. Jsem už úplně vydojenej, ale dělám jako že ne a oznamuju Magnusoj, že jsem vzal světla. Myslel jsem, že mě pošle někam, ale místo toho je nadšenej a hned řešíme kam ještě půjdem. Po prohlídce okolí se přesouváme pod Mrdoděje, kde se totálně dotykvujem. Dávám pokusy v bouldru za 7B hned vedle ale žah prstů mě skoro rozpláče. Magnus zkouší nástupovej Mrdodějův spoďák, ale je mokrej. Balíme tím pádem cajk a ve tmě se táhnem k vozu.

Další výjezd proběhl včera v sobotu. Bylo nás pět. Já, Zákoř, Mlejnis, Dejv a Míra. Pod Hampi jsme se potkali s Magnusem, Aladinem a Džanglim. Musel jsem bohužel tuhle boží skupinu hned opustit, protože jsem měl nevyřízený účty o kus vejš na bouldru Nandala. Dejv se přidal a společně jsme otestovali dolez a doladili kroky. Bylo jasno, že vzhledem k dýlce bouldru bude největší problém v kurevnym mrznutí prstů. Nandala se totiž nastupuje v průchodu, kde fouká i když nefouká=je tam o pět stupňů míň.  Nepláčem a dáváme pokusy. Nejdřív Dejv, ale bohužel se první klíčovou částí neprobíjí. Jsem na řadě. Nastupuju a už v první liště mě mrznou prsty. Nějaká krev v nich ale ještě zbyla takže zamykám a jedu. Daří se. Když dolezu do madla, je jasno, bude to bitka jak idiot. Dolez je sice za 6B, ale s pocitem useknutejch prstů a bandáží se situace značně komplikuje. Samozřejmě nic nevzdávám a jedu co mi síla a vůle stačí. V poslední liště necejtim vůbec nic a nevim, jestli mám pod rukou chyt nebo co vlastně, nicméně se hryžu a JE TO TAM! Mám samozřejmě radost i když v první chvíli nevim, jestli si nebudu muset nechat useknout prsty pro jejich zledovatělost hehe. Chvíli po mně dává pokus Dejv a v lištách je v betonu, nicméně přebrání zobáčku ho zlobí. Předvádí krutou řežbu zakončenou šipkou vzad do šarty. Naštěstí tam jsou matice a zůstává bez škrábnutí. 

Jdem se na chvíli podívat co se děje pod náma na Hampi. Mlejnis už má v kabele Hampi direkt ze stoje a zkouší se Zákořem klíčovou rozpaž a následně dávaj pokusy. Magnus čistí mega hajbolózní lajnu na věž naproti a následně sedá pod nástup Machinace s Heliem za 8A. Tenhle bouldr udělal Džangli a leze se stejně jako Hampi ze sedu, ale po rozpažce se pokračuje místo nahoru doleva a dolejzá se šestbéčkovym sokolíkem. Ještě že jsem stihnul zapnout foťák, protože opět probíhá krutořežba zakončená posláním bouldru do Magnusový kabely. Dobrej pekel!

Vracim se  s Dejvem na Nandalu abych mu natočil přelez, ale kousek mu chybí a potřebuje delší pauzu. Přesouvám se teda pod Hampi, kde zkoušim klíč, ale jsem na takovej ultimátní krok pro tentokrát vysláblej, takže se přesunuju dolu na věc s názvem Genius za 7A, kterou posílá Aladin a hnedka mi radí jak na to. Bohužel nevládnu hypermobilitou kyčlí jako on a je mi jeho program k hovnu a dooost se tu zasekávám. Mezitim Magnus za rohem dává Trinix za 8A a Mlejnis  Hampi orig. variantu ze stoje za 7B(Hned potom jde za Dejvem na Nandalu a z vyprávění se posléze dovídám, že mu na ní stačily dva pokusy). Po nějaký chvíli mýho marnýho snažení ve zmiňovanym 7A se Magnus přesouvá k věži a dává FA ultraboží megahrany za 7A+ vedoucí až nahoru na věž a dává jí název Písky času. Mezitím se mi daří ubojovat Geniuse a hnedka letim natočit Magnusovi ještě celou hajbolózní hranu ze sedu. Tahle parádní věc přiláká i Zákoře, kterej se nenechává prosit a na druhej jí kosí.

Nakonec jdu ještě s Mlejnisem dolu na 7A+, kde je potřeba krutostrašnej násed na pravou nohu a snažíme se snažíme, ale užijem si spíš srandovní bezmocnost než radost z přelezu. Pak už padá tma a my mizíme. Večer se na lezci dozvídám, že Magnus poslal ten den ještě Mikropadák za 7C!!! Slušná výdrž ne?

Bohužel, když jsem dorazil domu, zjistil jsem, že skoro nemůžu chodit jak jsem si v posledním zkoušenym bouldru dojebal koleno takže nevim, kdy budu schopnej zase vyrazit :-(((

P.S.: Možná jsem poplet pořadí, ve kterym byli bouldry přelezený, ale bylo toho tolik, že jsem si to prostě nebyl schopnej správně zapamatovat. Do toho tam ještě byl Džangli, kterej samozřejmě taky nelenil, a poslal FA bouldru Haki 8A, nicméně nebylo bohužel v mejch silách vidět a zaregistrovat vše