Ostaš 24.10.2017
25 / 10 / 2017
Včerejší den jsme prodrtili na Ostaši. Počasí nám bohužel vůbec nepřálo, přesto, že předpověď ukazovala nulový srážky, mrholilo a byla asi 150% vlhkost vzduchu. Snad jen teplota se držela na rozumnejch osmi stupních. Když jsem se plahočil do skal a hrál si s foťákem u Samaritánky, potkal jsem rakouskýho maďara a vzhledem k tomu, že žádnej jinej magor v okolí lízt nešel, vydali jsme se hledat suchý šutry společně. U Malýho střecháče to vypadalo celkem ok. Stěnka suchá, jenom horní část zlitá a výlez komplet durch. Tam jsou ale madla, řikám si a aniž bych věděl co za krutofajt mě kvůli zmíněný prodojenosti madel dnes očekává, stoupám kolem Letadla k masivu. Na rozlez zkoušim nějaký místní 7A, ale první chyt je pro změnu úplně mokrej. Můj rozlez tím pádem sestává z pokusu o první krok a vysmeknutí. Zahřívám se nadávkama a přesunuju se pod kolmárnu "Save your body" s klasou 7C. Naštěstí je mokrej jenom první chyt, ale ne nijak pekelně. Klíčová minilišta je zelená, nicméně suchá. Nejdřív mi za ní moc rvát nejde, ale nakonec si prsty zvykaj na peklozámek, daří se mi i vykoumat co a jak s nohama a za chvíli se učim jak na crux. Prvotní chyba byla, že jsem se snažil z lišty našáhnout do odtlaku rovnou, ale hned co jsem objevil způsob zaseknutí palce, svitla naděje na přelez. Neustále jsem teda brousil kůži na levym ukazováku, protože protrh se blížil s každym zamknutim. Naštěstí mi následně klapnul hned první pokus a URRá i v totálnim hnusu se dá lízt. Kolegovi z maďarska tenhle bouldr nevoní a jde dolu, kde má rozlezenýho Trola. Nechápu, jak může bejt Bludnej balvan suchej, ale týpek(zapomněl jsem jméno) že prej mokrý chyty vynechává, takže asi nemá prob.
Ještě v laufu sedám pod "Albedo" 7C, ale prsty už mám na palečkování unavený a nejsem schopnej ty malý prašivý ždiblíky zhňácat. Odebírám se teda za svojí rodinkou pod Velkej střecháč, pálime oheň a dáváme pauzu. Do toho nepřestává mrholit ta pyzda.
Když jsem odpočatej, zamířim pod Malej střecháč, kde vede můj dnešní hlavní cíl a to je věc s názvem "Louis je monstr" s klasou 7C+. Výživnost sama. Nejdřív pobírání direk, pak spust do madlika, špičky, paty levá pravá levá, pak tah do lišty, těžký zvednutí nohy a nakonec supermegabitka v už v podstatě vylezenym kvůli zdojenosti madel. Po zopáknutí kroků dávám první, ale ustřeluje mi noha. Ani moc dlouho nepauzíruju a jdu do druhýho. Dostávám se o krok dál, ale jsem celkem na kaši a při poskoku z díry nezvládám udržet tělo u skály = roztočení a bumho! nasranej jdu k zemi. UF! Na třetí pokus si čekám, čistim chyty co to jde a když je ta pravá chvíle, hrnu to bouldrem až do závěrečnejch kroků, chytám díru, je mokrá svině, nevadí, prodlužuju do madla, je mokrý jako zmrd. Nevadí, držim, přidávám do mokrý díry hned vedle a ve chvíli, kdy uuuž chci pobrat madlo vpravo v domnění, že bude sušší-smýýýýk-levačka vystřeluje a mizim v hlubině. HUUUF! Jsem úplně na sráč a do toho zesiluje chcanec. Kva, zase jsem to dneska projel. Ovšem neuběhne ani deset minut, pal prstů polevuje a už se shánim po botách, že jako ještě dám jeden tréninkovej než padne tma. Bez očekávání úspěchu se probíjim první i druhou částí a heleho, pod rukou drtim mokroslizomadlo. Teď hlavně nesmeknout z tý kurvy. Bandasky hrozný. Bitkařim jak hovado a z posledních sil přepobírám madlyko, vyklepávám a i přes naprostej sliz na vrcholu bouldr dobejvám Joooooooo! To byl fajt!!! A odehrával se vlastně v úplně nejlehčí části bouldru, kde je vylezeno hahaha. No nic, balim cajk a skoro ve tmě mizíme k autu a home.