Ostaš IX.-55.výjezd
18 / 09 / 2016
Počasí se dle předpovědi mělo začít o víkendu kazit, rozhodl jsem se využít na nějakou dobu poslední suchej den a v pátek večer se vydal s rodinkou na Ostaš. Plán byl drtit se světlama dokud nezhasnou a pak odjezd zpět home. Nemělo cenu zůstávát na noc, protože sobota měla kompletně prodojit.
Dorazili jsme těsně před setměním a doplahočili se pod Vesmír, kde jsem měl v plánu se rozlízt a kdyby se náhodou nějak dařilo, zkusit vydrtit Dabléra. Mezitim co jsem se rozhejbával, zkoušela Lucka Abstinenční středu za 6C+/7A. Je to celkem zapeklitej dvoukrok v kolmym za malý chyty. Žena se zvládá zvednout a chytit lištu na levačku, potom jí to ovšem vyhazuje a musí ještě vymyslet co s nohama aby se mohla vrhnout po topovym chytu.
Když jí to přestává bavit, jdu zkoušet středovou pasáž z Dabléra. Jde o udržení hroznýho kyvu, kterej vzniká kvůli daleký patě. Chvíli se cejtim dooost marnej, nakonec ho ale udržim a krokuju další pasáž. Bohužel i přesto, že je tma, teplota se pohybuje kolem dvaceti stupňů a lišta z Klidnýho zámku, kterym jsem chtěl vylízt nahoru strašně jede a nakonec na ní trhám prst. Jdu teda dolu zkusit si natočit aspoň Klidný Bicák za 7A+, ve kterym jsem se minule zrakvil. Tentokrát to naštěstí klapne na druhej a můžem se přesunout na Latici.
Tady se ukazuje, že jsem na bouldru už nějakou dobu strávil a i když lišta klasicky jedejakotoprase, daří se mi napokaždý udělat krok s patou a levačkou chytnout bočolištu. V tuhle chvíli jsem ale nějakej v mimóze, protože se mi nedaří stoupnout si na pravej stup a šáhnout do ďoury. Nechápu. Nikdy mi tohle nepřišlo těžký a najednou mi to vůbec nejde. No nic, je vedro, navíc trhám kůži na druhym prstě a na palci, takže se rozhoduju, že půjdeme ještě dolu na Bludnej Balvan dodělat se v bouldru Kampus Board za 7B. Jsou tam lišty, to znamená, že už musim lízt s tejpou. Kroky zvládám rychle, ale za chvíli trhám i kůži na malíčku. Nejsou to trhy na krev, jde jenom o horní vrstvu kůže, ale i tak jsem v ubulenosti. Znova tejpa a dávám pokusy. Prvním smekám z lišty, druhym padám v posledním kroku. Uf, jsem už úplně vydojenej, ale světlo ta mrcha furt svítí. Musím tím pádem ještě jeden dát. Rvu se jak o život, šáhnu do leva do topu ale najednou šmik a válim se dole. Hroznej pal!
Sotva balim věci a jelikož je už po desátý čeká nás strastiplná cesta domu......