Ostaš V.-45.výjezd

​Hned jak jsme přijeli z víkendu, koukám na počasí a ty potvory ukazujou, že má bejt v úterý a ve středu chladnějc. Nechápu proč ty správný teploty nechoděj v ty správný dny. No nic, s počasím a stárnutím se prej nedá nic dělat, rozhoduju se, že hned v úterý dáme Ostaš znovu. Jel bych samozřejmě až ve středu, protože jsem se o víkendu totálně odrovnal, ale to mám něco na práci.

Vyrazili jsme s celou family brzo ráno, abych stihnul pod Malym střecháčem stín. Norové sice ukazovali zataženo, ale podle azurový oblohy se mi tomu nechce moc věřit a tak jedem co to dá, kolem půl desátý jsme na parkingu a hned se ženu pod Mástra jak divej. Po příchodu čekuju, že mám max. hodinu než začne kremace. Rozhejbávám dvouhodinovou jízdu v autě a rovnou zkoušim některý kroky. Je to good, chyty držej líp než o víkendu a tělo se stihlo jakž takž zotavit. Asi po půl hodině jdu na pokus a zvládám dolýzt až do poskoků, první udržim, dokonce dám i směnu nohou, přibrání misky a pak.....pak jsem v hajzlu, protože mám tak nateklo, že musim dát marnej pokus o mignutí levačkou do madla a čus.Válim se po zemi. Byl jsem celkem podělanej, že minu matici, protože jsem zvládnul dotáhnout jenom tři a chytače jsem neměl, ale dopadlo to skvěle, rozplácnul jsem se ve správnym místě a nic se mi nestalo. Celej ufuněnej dávám další půl hodinu rest a pak musim přesunout foťák za roh, protože slunce postupuje. Mám poslední šanci, řikám si a sedám pod nástup. Leze se mi hůř než minulej pokus, netrefuju chyty úplně správně, ale furt se nepouštim a už jsem v místě, kde jsem minule vodlít, nicméně tentokrát mám síly o trochu víc a daří se mi madlo pobrat. Ještě skoro spadnu, když si v něm dělám místo na druhou ruku, pak je už ale jasný, že to nesmim pustit a uráááá, daří se mi vyplazit se na vršek. Mám fakt radost, protože tenhle bouldr byl pro mě cílem od první chvíle co jsem ho uviděl a navíc jsem si do předminulýho víkendu myslel, že pro člověka s mym minirozpětíčkem není předposlední krok do madla vůbec reálnej. 

Vzápětí jsem v laufu a hážu matice pod Shake the lattice, přesto, že do lišty už rve slunce. Dávam jeden rychlej, kdy se z ní vysmeknu a pak jeden pomalej když do ní ani nedolezu a následně musim ustoupit.

Přesunujeme se tím pádem pod šutr s názvem Kostička, kde vede bouldr co jsem vyhlídl Lůce s názvem Balíček karet a klasou 6C. Lůca se pouští do krokování a celkem rychle ochočuje všechny pohyby až na ty závěrečný, který nechává až na řežbu v pokusu. Za chvíli dává ostrej, ale nedaří se jí udržet druhej chyt a pápá. Rozhoduje se, že změní program a přibere jinej chyt. To se při druhym pokusu ukazuje jako dobrá varianta a Lůca drtí statečně po hraně až do výlezu. Tam ale doplácí na to, že si to nevyzkoušela, protože cpe těžiště zbytečně brzo nad hranku a tim se vydojuje a z úplně posledního chytu padá. Škoda jak prase, bylo by to její první 6C. Nicméně bouldr je na lopatě, takže se aspoň má na co těšit příště.

Mně se mezitim daří skočit jednokrokový 6C+/7A s názvem Zábavný převis. He, opravdu zábavná věc, jedna dvouprda, druhá dvouprda a mrrrd do madla. Jednokrok u kterýho je kromě potřebný síly taky nutný hlídat nohy, aby se člověk nedotknul matice. Hned potom jdu omrknout věc Power of lion za 7C, ale nástupní chyty mi přijdou setsakra mrzký a navíc bych pod sebe potřeboval vystlat dvě matice, abych na ně došáh, takže na to seru a přesouváme se pod Péťův šutr.

Tady se potkáváme s Magnusem a ten mi ukazuje jak na bouldr Petrův zdar 7C+ respektive Válku světů 7C. Hned co pod to vlezu, je jasno, že jsem v prdeli. začíná se z jednoprdy, pak stisk a pak takový mrzký misky. V Petrově zdaru jsem naprosto temnej a ve Válce jsem tak nějak v šerotmě. Nejvíc mě ale sere první krok, kterej je pro oba bouldry společnej, takže je jasno, že bez něj nic. Asi hodinu ho zkoušim jinak než mi ho poradil Magnus a zbytečně plácám svoji nesílu. Až když se posadim pěkně pravym bokem a chytnu díru poctivě fakerem, daří se mi pobrat stisk. Bohužel jsem schopnej ho udržet asi tak dvě vteřiny a jdu down. Zdá se mi ale že už jsem nějakej vytykvenej a když mi Lůca zahlásí, že je půl patý, dochází mi proč.... Kašlu tim pádem na tyhle peklobouldry a jdu aspoň Lucce ukázat jak lízt místní 6C, potažmo 6B+ za rohem ovšem ejhle, nejsem schopnej se ani zvednout, natož něco předlejzat, Uf! Lůca si jde tím pádem vyzkoušet Výletnickou hranku za 6A+, bohužel ani ona už nemá dostatek sil na přelez a je jasno, že dneska už nebude nic=balboa a odchod.