Ostaš X.-56.výjezd

​Dneska počasí na nátěr střechy nevypadalo, kouknul jsem tím pádem na nory a na Ostaši ukazovali 0 mm srážek. Rozhodli jsme se využít "volnej" den a zajet zkusit co s bouldrama udělá nižší teplota. Po cestě vypadalo vše dobře, ale když jsme dojeli do Police ukázalo se, že sice neleje, zato nad náma seděl temnej mrak. Co dělat? Po dvou hodinách v autě se přece nevzdáme, vyjeli jsme na parkoviště a razili do lesa.

Můj první cíl byl jasnej, bouldr Shake the lattice za 7C+ na Malej střecháč, kterej jsem tady dobejval v minulejch tejdnech vedro nevedro. Hned při prvním nálezu se ukázalo, že teplota bude přelezu přát a to i přesto, že lehce mrholilo. Po rozehřátí jsem dal pokus, ale nepodařilo se mi dát nohu doprava před krokem do ďoury. Neva. Dal jsem pauzu a zavolal Lůcu, aby přišla ke mně a zapínala mi foťák. Všude bylo mokro a když jsem šel od přístroje, totálně jsem si zasvinil lezečky. Druhej pokus už byl skoro, chytil jsem ďouru, ale pravou nohu jsem měl na stupu nějak blbě, což zapříčinilo smeknutí levý. Divný že? Ale prostě jsem se sotva držel, pravou blbě stál a když jsem se snažil zandat levou patu tak čus. Samozřejmě jsem to poslal mimo matice, ale naštěstí ne na šutr. Chvilku jsem byl celkem nasranej, protože přelez byl taaaak blízko. Nezbylo nic jinýho, než orazit a dát další.

Zanedlouho jsem do toho šel. Když bych chtěl spočítat kolikátej to už byl celkově pokus, asi bych se blížil třicítce eeeh. A to jsem ještě nevěděl, že to nejlepší mě čeká vprostřed bouldru. Začal jsem normálně, pak pata, šup druhá, lišta, jedna - druhá, přehodit nohy, další pata, levou lišta, tentokrát jsem dal nohu na stup dobře, chytám ďouru. Ale ve chvíli, kdy si jí přibírám líp a poposkočim v ní tak se ozývá "dunk" a dávám si hlavou. Trocha bolesti samozřejmě není pražádnej důvod se pustit takže to dovyvalim až nahoru a tam si šahám na hlavu a hle! celá ruka od krve. Fuííí takže latici jsem vylez, ale hlava nakřáplá až to teče. Prostě jak mě poté pochválil Zákoř:"Takhle to má vypadat, skalp se všim všudy"

Jsem ovšem dobře naladěn, jdu rovnou zkoušet kroky v Luis je Monster za 7C+/8A nebo za kolik. Luise nastoupim v pohodě, ale potom mi nejdou přehodit nohy na bulkoidní stup. Když si je tam dám, daří se mi udělat krok dolu a oběma pobrat nástupní chyt z Monstra. No celkem to jde, řikám si a už se tu nezdržuju. Obouvám boty a letim se kouknout na Bludnej Balvan jestli je suchej a ........je to tak. Přesouváme se teda pod něj a Lůca začíná zkoušet kroky v bouldru Siláček za 7A.

Nejdřív lamentuje, že je to hrozně těžký, nakonec se ale celym bouldrem zdárně prokousává až se dostává k poslednímu kroku do madla a i ten jí jde tak nějak naznačit, takže je jasno, že to po nějaký době pujde vylízt. Mně se mezitim daří prodrtit Campus board za 7B a pak ještě chvilku zkoušim postiskat hady, ale mám nějakou těžkou prdel nebo co, protože se mi nedaří odlepit z matrace.

Když se oba vyblbnem, balim rychle ještě cajk, že půjdu zkusit Lišky. Pod Vesmírem jsem ale marnej a už se mi vůbec nechce zabrat, což je v tomhle jedovatym boudru významně potřeba. Mizim tim pádem k autu a následně home.