WENA (logo)

Ostaš XI.,XII.,XIII.-69.,70.,71. výjezd

27 / 10 / 2016

​Poslední tři výjezdy jsme směřovali na Ostaš. Dle předpovědí to mělo bejt jakž takž a taky jsem si chtěl trochu odpočinout od Bivaku než tam zase rozjedu nápor na další bouldry.

V sobotu jsme jeli se Zákořem. Cesta na Ostaš je z našeho směru momentálně velice náročná, protože po cestě je pět semaforů kvůli nějakejm pracem. Hrozný utrpení v autě nám bohužel nebylo vynahrazeno super podmínkou, spíš naopak-všude bylo mokro. Malinko v náseru se plahočíme po cestě k šutrum a aby toho nebylo málo, uprostřed cesty stojej dva bagry a kopou vodu. Musíme se tím pádem prodrat houštinou a následně porochnit pořádně v bahně. 

Můj plán je zkusit jednu z kombinací na Malej střecháč, konkrétně věc Luis je Monster za 7C+/8A. Monstra jsem už lezl dvouma způsobama takže zdvih za lištu už umim, problém je v traverzu přes dvouprstovky. Nějakou dobu vůbec nechápu jak bych se mohl přes ty dvouprdy spustit do madla, ale za chvíli přicházim na správný vyvážení těla a krok se mi daří. Jdu se teda mrknout k Radiátoru, kde Zákoř krokuje Omertu low za 8A+. Dobře dělám, protože hned dostávám čerstvý kafe a následně i názornou ukázku jak se tenhle bouldr leze. Zákoř má vymyšleno a kdyby to nebylo tak zlitý, jsem si jistej, že by to zkosil. Bohužel hrana je úplně durch a dávat pokusy nemá smysl.

Vracíme se tím pádem pod Malej střecháč, kterej je trochu suchej a já zkoušim bouldr zbombit. Daří se mi zdrtit traverzek, zdvihnout klíčovej krok za lištu, ale hned potom se bohužel pouštim. Nějak mám zmrzlý prsty a k tomu nateklo. Dalším pokusem si rvu v ostrý dírce kůži a nemá smysl pokračovat.

V pondělí jsem jel na Ostaš s rodinkou. Mezitim co oni šli na výlet sbírat kaštany a žaludy, já jsem se rochnil krutě v bahně a následně plakal pod mokrym střecháčem. Nechápu jak to, ale byl horší než v sobotu. Při krokoávní si dávám naférovku do držky, když mi vysmekne mokrá díra a já v rotaci padám mimo matice a následně brzdim v ostružinách. Shit, bolavá pata a pár odřenin mě od dalšího zkoušení týhle mokrosvině odrazuje a jdu aspoň nakroknout bouldr King of jazz za 7B+. Byl by to pro mě hodnotnej skalp, jelikož jsem se dodneška nebyl schopnej v dírkách ani pohnout. Dávám teda různý testovací nálezy, div mě šlachy nepraskaj a nakonec přicházim na to, že je potřeba zabrat víc a ještě trochu k tomu a tenhle dvoukrok se mi samostatně daří udělat. Po pauze dávám pokus,ale prsty jsou unavený a navíc trhám pro změnu kůži v ostrý dírce na pravačku. I tak jsem celkem rád, tuhle věc jsem vůbec nechápal a už je přichystaná na přelez.

Další výjezd jsem dal solo, ale opět jsem bojoval s mokrotou. Dle webkamery to vypadalo, že by mohlo bejt sucho a vábilo mě, že mám dva bouldry hezky pochystaný, nicméně ani jeden jsem nemohl zkoušet. Všude voda, na lištách, v ďourách, na zemi...hrozný. Málem jsem jel hned domu, ale pak jsem se šel trochu porozhlídnout po něčem jinym a našel jsem minibouldřík s názvem Hard rock za 7B. Celkem srandovně spadnu z prvního pokusu, pak ale vymejšlim skokovou variantu a hned na to se mi daří vydrápat po zelenym šutru na vršek. Dotočim ještě kravinku jak bouldr čistim megašáhlem, který mám zrovna nový a potřebuju ho vyzkoušet....:-)

Následně nacházim ještě od pohledu celkem suchou věc, která se jmenuje La Pardon, ale poté co vychytám klíčový místo a dolezu pod vršek, bojim se zabrat za úplně mokrou dvouprdu a vykáklej seskakuju. Jdu se ještě podívat, jestli třeba King of jazz nevyschnul, ale zdá se mi ještě horší tak na to už kašlu a jdu si užít bahnitej brod kolem bagrů a odjezd......