RUSTY KNEESODES 11.,12.,13. a 14. den 2017

​Letos se s Ondrou neflákáme takže další spotodružství proběhlo záhy po stromosjezdu. Ještě ten den jsme se přemístili naházet rádius na šutr, kterej jsme vyhlídli jako ideální pro Ondrův plánovanej trik, a sice one foot handplant. Jo, čtete správně, ten blázen si vymyslel, že udělá handplant a u toho bude mít ve vázání zapnutou jenom jednu nohu. Neptejte se mě, kde na to přišel, protože fakt nevim a určitě to není jeho poslední věc nad kterou budeme všichni kroutit hlavou. Já osobně si tenhle trik nedokážu ani představit, natož ho zkoušet udělat.

No nic, další natáčecí den jsme se doplahočili k šutru, trochu jsme nájezd poupravili a Ondra začal dávat pokusy. Nejdřív dal několik normálních (se zapnutejma oběma nohama) handplantů a mě se u toho podařilo cvaknout jednu pěknou foto -Tady musim samozřejmě zmínit, že se moje focení v takovymhle případě omezuje pouze na cvakání spouště na přednastavenym foťáku a k tomu mám určený i místo a vymyšlenou kompozici. Ne snad, že bych byl v naprostý mimóze co se snb fotky týká, ale Ondra má mnohem větší zkušenosti, lepší oko a už několikrát jsem se přesvědčil, že je dobrý ho v těhle věcech poslechnout, aby výsledek stál za to.

Normal handplant jsme teda měli cvaklej i natočenej, to ovšem nebyl cíl, takže Ondra hajkuje hore a tentokrát se proti zdi rozjíždí one foot. Hned první try naznačuje, že tohle nebude prdel. U tohodle triku se musí myslet asi na tisíc věcí(směr nájezdu, načasování odrazu, správná pozice při samotnym handplantu.......) což v kombinaci s tim, že má člověk zapnutou jenom jednu nohu a snowboard tím pádem ztrácí svoji ovladatelnost, znamená pořádnou petelici. Ondra nicméně neztrácí naději a po několika držkách úspěšně trik vrací. No jo, to ale bohužel neznamená, že se podařila i foto. Zbytek dne se snažíme fotku vychytat a nakonec je několik i dobrejch, ale únava nás zmáhá tak na ježdění kašlem a zbytek dne trávíme stavbou dalších věcí.

Vymyslel jsem si tři věci do sérky a poslední z nich je cornerokikřík, kterej jsem se rozhodl postavit první. Odraz jsem naházel hned, protože byl mezi dvouma šutrama a sníh mi nikam nepadal.To bylo pro ten den vše.

Další den jsme zvolili jako stavěcí, ani jsme nebrali prkna a celej den stavěli, dohazovali dopady a sem tam uřízli nějakej překážející stromek.

Ve čtvrtek jsme na místo dorazili znovu. Plán byl jasnej, vyfotit pořádně Ondrův handplant a testnout další spot. Bohužel pro nás přišla obleva a s ní chcanec. Vždycky když jezdim na snb v dešti mám dost rozporuplný pocity, něco mezi hrdostí nad vlastním nadšením a přesvědčením o tom, že jsem magor. Nejinak tomu bylo i zde. Dva cvoci sebou v dešti mlátěj o skálu(Ondra) a rejou držkou v nedopadu(já). Foto, který jsme ten den vybojovali i s popisem Ondry najdete zde https://www.facebook.com/rustykneesodes/photos/a.1....

Odpoledne jsem ještě testoval kickřík a dal i pár triků, který jsme cvakli a takřka za tmy jsme se odebrali home. Když jsem se pak doma koukal na fotky, bylo jasno, že budu muset přidat v náročnosti triku a v hlavě mi vyvstal nápad oprášit fs rodeo.

Dneska jsme opět (ani už neumim spočítat pokolikátý) zmizeli i se všim náčiním v tajemnym lese. Rovnou jsem doházel ranvej a pustil se do rozhejbávání. Do toho jsem furt přemejšlel nad tim rodeem. Letos jsem ho skočil jenom jednou na kickeru ve Vítkovicích a zpočátku mi přišlo, že to bude unreal. Airtime byl sice dostatečnej, ale rozjezd klasicky sketchy a shora to vypadalo, že se budu muset trefit mezi skálu a stromy. No - furt jsem váhal až najednou, když jsem upravoval ranvej, kde se vzal tu se vzal na hlavu mi přílít obří klacek, kterej se o mě rozlomil a k tomu jsem dostal pořádnou nálož sněhu. Obleva mi v rozhodování pomohla :-), vyšel jsem nahoru a rodeo konečně hecnul. Ukázalo se, že jsem ho ani moc nezapomněl a rozjela se session. Snažili jsme se samozřejmě cvaknout mrdový foto, kdo ale někdy snb fotil, ví, že to neni prdel. Všechno musí bejt v lati, kompozice, světlo a v neposlední řadě provedení triku = furt jsem chodil nahoru a skákal a skákal. Až po asi desátym pokusu jsem se rozhodl, že zkusim chytnout nose. Nikdy jsem to s nim neskákal (ale vždycky jsem si to přál umět)- proč se to nenaučit někde na spotu v dešti s rozjezdem a dopadem mezi stromama že......Stalo se ovšem něco, co bych fakt nečekal, hned první pokus o tenhle grab skončil skvěle, na nose jsem došáh, podržel a dokonce jsem trik i odjel! Juchůůů. Mám radost! Ondra mi ukazuje mrdovou foto, základem dobrýho fotografa je ovšem věčná nespokojenost, takže dávám ještě několik pokusů s jinym nasvícením a i když se mi občas povede prkno znovu za nose pobrat, první shot je nej. Zanedlouho mě začínaj opouštět síly, což není dobrý pro kompresi na kickeru a radši na to seru.... Vzhledem k tomu, že za celej den nepřestalo chcát nebo mrholit nebo co se to kurva dělo, balíme úplně durch věci a mizíme........