Sněžník IX.,X.-11.a 12.výjezd

Poslední dva vejlety za bouldrama jsem nasměroval na Sněžník. Ve čtvrtek jsem jel do Labáku, ale v Kamenici svítilo krásně slunce a mně se místo v "jeskyni" zachtělo pobejvat spíš na stolový hoře a rozhodl jsem se, že dám nějakej ten pokus v bouldru Remake 8A. Vystoupal jsem nahoru a po rozehřátí začal rovnou s ostrejma. Hned bylo jasno, že každym pokusem je šance na přelez, o to víc mě nasíraly zbytečný chyby a nesmyslný pády. Nejlepší pokus toho dne skončil asi dva centimetry od topovýho chytu......Musim se v tomhle případě zmínit o botách. Lezu to ve scarpách instinct, který jsou super, nicméně pořídil jsem zřejmě větší než bych potřeboval a poslední levá pata mi lezečku naférovku sundavá a nechce se jí tam držet. Kdybych si ovšem vzal Miuru, pata bude beton, ale zase nebudu moct viset v klíčový špičce o pár kroků dřív, protože Miura má v danym místě tkaničky. Kdybyste někdo věděl o botě, která má betonovou patu jako Miura a CELOU gumovou špičku, dejte mi vědět.....no nic........Když už jsem se vykonvil a pokusy končily v kroku do stisku, rozhodl jsem se dát pár pokusů v Temný hmotě 8B. Magnus i Zeros jí teď pokosili, proč to taky nezkusit. Největším strašákem pro mě byl první krok. Zahájil jsem teda jeho dekódování a po zbytečnejch peripetiích, kdy jsem se ho snažil všemožně ojebat nějakou fintou, jsem kreténsky zabral a šup - krok vyřešen, nádhera. Pokračoval jsem teda další pasáží, druhej krok je ok a v třetím jsem nevěděl co a jak. Magnusův způsob mi nevyhovuje, protože po náletu levou do lišty jsem nataženej jak tětiva a můžu tak leda BUCHnout na matici....Lukášův způsob jsem si nepamatoval, tak jsem zkoušel aspoň zbylý kroky....tzn z lišty do topu. Všechny jsem je tak nějak naimitoval a najednou koukám, je šest hodin večer uuuuuf. Totál na sráč jsem se odplahočil dolu k autu a odjel domu s tim, že musim nakoukat videa a dorazit hned znova.

Dalšího výjezdu jsem se nemohl dočkat a abych měl na všechno dost času, rozhodl jsem se vyrazit na dva dny- neděli a pondělí. Štěpánka hlídaly babičky, mohli jsme tím pádem vyrazit i se ženou a raptornicí Selmou. Největším zádrhelem se ukázalo bejt počasí. Po cestě nás střídavě bičoval totální chcanec, kterej se měnil v sanšajn. Když jsme dorazili na parking pod Sněžníkem, rozputala se brutální sněhová vánice a nezbylo nám, než ze zoufalství propuknout v řehot a nějakou dobu jsme strávili v autě bavící se tím, v jak beznadějný situaci jsme se octli. No, nakonec jsme se rozhodli, že půjdeme alespoň na výlet, vzali jsme malej batůžek se svačinou a vyrazili. Do toho se vánice opět změnila v naprostej sanšajn. Chvilku jsem si říkal, jestli nebyla chyba nebrat matice, co kdyby byl Remake přece jen suchej, ale potoky vody mi naznačovaly, že minimálně jeho startovní chyt bude proteklej. Nebudu vás napínat jak to dopadlo, když zákon schválnosti přece platí vždy a všude a rovnou napíšu, že jsme dorazili k ďouře, koukám a Remake je úplně suchej ta bestie. Jak to kva? Všude je všechno přece zechcaný jak idiot.....?! Nějakou dobu sedím pod bouldrem a přemejšlim co dělat, nicméně přijel jsem kosit a ne se procházet=odchod zpět na parking, naložení matic na záda a znovu výstup nahoru. Peklo na zemi. Asi ani nemusim psát, že po cestě na parkoviště se přehnala další sněhová bouře......prostě, náležitě jsme si užívali dovolenou......

Rozehřátej jsem byl dvojitym výstupem skvěle, mohl jsem se hned pustit do pokusů. Přes všechno sněžení a chcanec bylo luxusní tření a můj první pokus skončil asi milimetr od topu Fuíííííí, víc na lopatě už to bejt nemůže.....Dávám půl hodinky rest a pálim druhej. V kroku do stisku se cejtim silnej a uuuž si myslim, že to celý degraduju s nadhledem, když v tom, v předposledním kroku dělám chybu a smeká mi noha....naštěstí nejde o nic, kvůli čemu bych se musel pustit, postavení nohy opravuju a mrrrd pálim to do madla a už se můžu začít radovat ze svýho prvního 8A po zimní pauze - JUCHŮ.

Přesouváme se ještě pod Leštěnku 7A, kterou krokuje moje žena. Začátek má z minule dobře nachozenej, rozkódovává tím pádem druhou půlku a i díky luxusnímu tření se jí to celkem obstojně daří. Jsem dost překvapenej jakou vládne silou. Až se naučí správně tlačit do pat a trochu zlepší vytrvalost, rozhodně zbombí i větší čísla než 7A.

Večer jedeme navštívit kámošku Étu do Žlebu a přespáváme na horolezecký chatě, kterou si pamatuju z dětskejch let, kdy jsem sem jezdil s rodičema a jejich kámošema. Super večer a nocleh za v dnešní době takřka neuvěřitelnejch 50Kč....díky Éto :-) 

Druhej den stoupáme opět  na stejný místo jako včera, s tím rozdílem, že nejdu na Remake, ale na Temnou hmotu. Opět dávám lehkej rozhejbuňsk a jdu krokovat. Mám už nakoukaný Zerosovo videjko a vzhledem k tomu, že mě jeho program nadchnul svojí přímočarostí, snažim se ho vychytat stejně. Po asi hodině a půl zvládám všechny kroky až na kříž do lišty. Vůbec mi nedrží pravá pata. Dávám spoustu pokusů, ale pořád nic. Zkoušim teda boulder dolýzt z lišty a to je good. Rozkročení doprava mi sedne skvěle a ani vývlaj za lištu a stisk mě netrápí...... Nezbejvá mi než dát pauzu. Přesouváme se teda se ženou na Leštěnku a chvíli drtíme tam. Lůca je opět o něco jistější ve všech krocích a konečně se jí daří všechny pohyby pospojovat a myslim, že už se dá mluvit o blížícím se přelezu....

Po asi třičtvrtě hodince se jdu zase pověsit za patu, nabodávám ji na to správný místo, snažim se zabrat za levačku a hurá pata mi drží, můžu se konečně pustit pravou rukou a vyslat jí směr lišta.Chybí mi asi dva centimetry abych jí chytnul. Mám radost i když jsem krok vlastně neudělal. Je to poslední chybějící pohyb a až se naučim patu správně založit (a v neposlední řadě nechám pořádně orazit levačku, která musí kurevsky zabrat), můžu pálit ostrejma.

Na závěr dofocujem foto a vzhledem k pokročilý odpolední hodině dáváme ústup a odjezd.