Szklarska poreba II-30. výjezd

​Hohoóó bouldering jede na plný kule. Když jsem včera večer vracel Zákořovi matice, oznámil mi, že se jede dnes mrknout do Poreby na Polish star a co že prej dělám. Na programu byla práce a plavba, ovšem nic co bych nemohl odložit, takže jsem jel taky.

Razili jsme hezky v klidu dopoledne a až na to, že jsem byl docela rozsekanej z předešlýho dne, všechno bylo super. Ani vedro ani zima a sucho. Přesně tak to vypadalo i pod megastropem, kde vedou naše oblíbený dva bouldry Czech star a Polish star. Po chvilce rozhejbuňsku, kdy se člověk v podstatě buď projde s nohama skoro na zemi a rukama v madlech, nebo se rovnou zavěsí do stropu, jdu zkoušet klíčový místo Czech stary. Levou lišta, pravou stisk na hraně, otočka a teď je spoustu variant. Rozhodl jsem se nejdřív zkoušet způsob, kterym to lezl Caldič s Magnusem, což je poskok pravou za hlavu do dobrýho bokasa. Po několika marnejch plácnutích asi deset čísel před chyt jsem na sráč a musim dát pauzu s tím, že tohle opravdu nebude můj způsob.

Po pauze jdu zkoušet svůj starej postup. To znamená otočka, pravá pata a snaha chytnout pravačkou škudlinu. Nějakou dobu praktikuju tenhle bezvýslednej boj a opět musim pauzírovat. Tenhle strop žere sílu jako prasopes.

Když si zase trochu odpočinu, snažím se vymyslet nějakou ojebávku. Napadá mě následující věc: když držim stisk a lištu, otáčim se a nezakládám patu, ale normálně opřenej o špičku se houpnu a háknu levou špičku dozadu. Najednou se docela dobře držim a můžu zkoušet pravou šahat do škudliny, což se mi po pár pokusech daří a klemuju fakera. Bohužel to strašně bolí a já jsem pro tuto chvíli v pláči. Po dalším restu se mi nicméně daří tenhle způsob zopakovat a je jasno, že to takhle půjde vylízt!! Zkoušim teda ještě ojeb přes špičku pro krok do hrany, ale nemám už vůbec sílu a asi bude lepší můj původní program naférovku tak, jak ho dělaj asi všichni. Po dalším restu, klemuju fakera ze stoje a zjišťuju, že je dobrý přes něj dát ještě ukazovák a prsteník, aby se trochu rozložil tlak a daří se mi dokrokovat zbytek bouldru. Mám celkem radost, protože jsem tím pádem konečně czechstaru zkroknul....

Ještě než odjíždíme, ladim foťák, aby mi Zákoř cvaknul nějaký foto.

Nakonec ještě čumim na Zákoře, kterej se teprve po asi dvou hodinách lezení ve stropě rozhejbal a úplně suše drtí celou druhou půlku Polish star jako by to byla nějaká trapárna....Mrda!

Jsme na hadry a jedem domu, ovšem je jasno, že sem zanedlouho přijedem zas.....