Vlčí Kopec

Dneska jsem poprvý zavítal do sektoru Vlčí Kopec. Razili jsme se Zákořem a dost jsme se těšili, protože počasí nemělo bejt úplně k hovnu a novej sektor je vždycky záruka velký zábavy. Nejinak tomu bylo samozřejmě dnes. Už v autě jsem se rovnou chystal, že budu muset pozkoušet boulder s názvem Pláč 7C/7C+, protože to je činnost kterou umim na bouldrech nejlíp, plakat a bulet a fňukat. 

Hned co jsme k Pevnosti, na kterou tahle věc (a spousta jinejch) vede dorazili, sedám pod vodorovnou škudlinu a zahajuju kroky. Paradoxně se mi vůbec nechce bulet, kóduju vše rychle a ukazuje se (ne poprvé), že Magnus měl pravdu, když řikal, že mi tohle pujde. Zanedlouho mám jasno, šteluju techniku a prrrd, z první sesílám. Juuchů. Dobrej start, ale HLAVNĚ parádní základ pro celou verzi traverziku škudlinou s názvem Křik a pláč 8A+/B. Hned se samozřejmě hrnu zkoušet co a jak bude potřeba vychytat pro tenhle pekel. Nastupje se z dvou né úplně špatnejch, ale určitě né dobrejch chytů. Nášah do dvou boulí-tady mě děsně sere jak jsem malej (slabej haha)a nevydrží mi noha dole na stupu- nakonec první dva kroky ochočuju. Je to ale hustota -další kříž mi nejde-a je jasný, že to dneska na přelez nebude. Nechce se mi tady vyflákat všechnu svojí nesílu , zkoušim teda ještě chvíli a dávám pauzu.

Jako druhá věc, pod kterou vlezu je Obivak Kenobi 7C. Ze stoje, pata, blbá boule a prrrd do škudliny. Boule se mi hned nelíbí, ale tajně se rozhoduju, že ji přechčiju a ve chvíli, kdy nedává pozor ji ještě s patou přebírám na stiskospondeo. Vychází mi to rychle, ani jsem nestihl zapnout nahrávací bazmek, už jsem ale za kruxem, seru teda na video a boulder dolejzám. Hm hm, to by zas ale byla škoda, nemít to natočený, navíc je tahle pasáž tak trochu společná s bouldrem Stepní vlk 8A/8A+ a neuškodí jí potrénovat. Jdu teda všechno nainstalovat a přelejzám podruhý na video. Good. Po další pauze sedám pod Steppenwolfa. Chtěl bych ho hrozně zkosit už kvůli tomu jménu, protože jde o totožnej název s románem od mýho oblíbenýho autora Hermanna Hesseho. Koukám nejdřív na Spilkina a jeho video, kde se jako nastupuje a co a jak. Následně zkoušim taky, bohužel levá startovní pata je pro mě nějak vysoko. Nehodlám se samozřejmě jen tak vzdát a zkoušim a zkoušim a krev cáká z kotníku a zkoušim a zkoušim, až už dou břišáky srát. Další pauza. Koukám teda jak si s problémem poradil Noo Noo a ani mě nepřekvapuje, že použil strašnou brutální peklosílu, vůbec nejde do levýho chytu, naférovku dá pravou patu přibere spoďák a prrrrd až do lišty. Přibrání spoďáku chápu a udělám, další napalm ani hovno. Uf! Znova zkoušim levou patu, ale už si ani neuseru tak ještě obutej přehazuju matice, že jako dokóduju Křik. Ale jo- po chvíli jsem schopnej aspoň udělat kříž, kterej mi nešel. Celý je to ale tak nějak nad šutrama a jsem mírně řečeno posranej pořádně to rozbalit. Bez toho samozřejmě nejde takovejhle boulder vůbec zkoušet, spokojuju se teda s tim co už mám vymyšlený a značně načatej se přesouvám k šutru Pinnacle a zkouším Zemi vzdálenou 7C/7C+. Sed se mi daří, ale sedumáčko ze stoje jsem v koulích. Asi dělám nějakou pí.ovinu nebo jsem už fakt na sračky, ale furt ne a ne přijít na to jak krojcnout do krystálku. Nedá mi to samozřejmě a rozesírám se komplet, až naštěstí padá tma, já dělám jako že jsem nevzal světlo a končim. Nakonec teda rozsvítim, ale už jenom Zákořovi, kterej ještě trochu síly má, je ale už kolem pátý a musíme vypadnout, jinak bychom tu chcípli.